Tyto stránky popisují začátky Orchestru Vladimíra Janského a vznikly ke 40. výročí založení tohoto orchestru (rok 2020). Je to připomínka toho, jaké to bylo před vznikem kapely a na samém počátku jejího působení. Za celé období kapely se v ní vystřídalo více než sedmdesát muzikantů, kteří přicházeli z místních orchestrů a malých kapel.
Období 1980 - 1985
Připomeňme si, jak to bylo v 80. letech…
Hudební scéna v 80. letech
Světová hudba a kapely
T. Rex, Chicago, Creedence Clearwater Revival, Grand Funk Railroad, America, Roxy Music, Mott the Hoople, Alice Cooper(band), Grateful Dead, Jefferson Starship, The Doobie Brothers, Deep Purple, Led Zeppelin, Mountain, Queen, Black Sabbath, Pink Floyd, Uriah Heep, Yes, Sex Pistols, Genesis, ABBA, Scorpions, Kiss a další.
Domácí popová scéna
Hana Zagorová, Jiří Štědroň, Hložek – Kotvald, Heidi Janků, Michal David, Darina Rolinc, Iveta Bartošová, Jiří Korn, Dalibor Janda, Karel Gott, Helena Vondráčková, Marcela Holanová, Vítězslav Vávra, Kamélie, Petra Janů, Věra Špinarová. Kapely například Turbo, Natural, Olympic, Team, OK Band.
Popík v Liberci a v Jablonci nad Nisou
V Liberci a v Jablonci nad Nisou to v této době hudebně vřelo. Existovalo tady mnoho hudebních těles, která hrála v barech (Jizerská Huť, Atom, Nisa, „Střelák“, „Skleník“, Centrum, S-Klub). Mezi velké kapely té doby patřil Orchestr Ladislava Bareše, Combo 62 a Orchestr Jiřího Pecháčka z Jablonce nad Nisou. Samostatnou kapitolou byly jazzové aktivity na Liberecku, kterých se pravidelně účastnili muzikanti bez ohledu na příslušnost v “kmenové kapele”.
Hudební scéna v 80. letech na liberecku
Orchestr Ladislava Bareše
Kapelník Ladislav Bareš (v roce 2021 oslavil 100 let od svého narození) v
roce 1952 spojil svou vlastní kapelu s kapelou Františka Ráčka do jedné a vznikl tak Orchestr Ladislava Bareše.
Orchestr je stále aktivní i v roce 2021. Legendární kapelník Karel Vlach nazval Ladislava Bareše “Králem severu”. Také měl prohlásit: “Od té doby, co tam je ta Barešova kapela, tak si na severu neškrtnu”.
Combo 62
Jak název napovídá, vzniklo Combo 62 v roce 1962. Rudolf Mihulka a jeho bratr Karel Mihulka založili orchestr, který se orientoval na moderní hudbu a na jazz. Aktivně orchestr působil až do roku 1995 a za více než 30 let se v něm vystřídalo několik desítek muzikantů. Liberec byl díky pedagogovi a kapelníkovi Rudolfu Mihulkovi proslavenou “líhní” kvalitních muzikantů, kteří se pohybovali a pohybují v profesionálním hudebním světě (Martin Lehký, Pavel „Bady“ Zbořil, Adam Tvrdý, Vítek Kořínek, Jan Aleš, Honza Plášil, Tomáš Piala, Jan Prchal, Augustin Bernard ml. a další).
Jazzové období v Liberci
Nemohu na tomto místě nevzpomenout obrovský hudební záběr pedagoga, kapelníka, aranžéra Rudolfa Mihulky a jeho přínos v propagaci jazzu na Liberecku.
V roce 1964 založil Rudolf Mihulka jazzový klub se jménem S Klub. Původním prostorem S Klubu byl malý sálek v horních patrech naproti bývalému kinu Lípa. Prvotní náplní S Klubu byl poslech jazzových desek a povídání o jazzu a skladbách. Z kapacitních důvodů se později, v roce 1965, S Klub přesunul do prostor studentského klubu na rohu Barvířské ulice směrem ke Gottwaldovu náměstí. Samozřejmě se v klubu začalo hrát. Pravidelně se hrálo každé úterý a jednou měsíčně se konalo velké jamsession.
V S Klubu se začaly objevovat a hrát osobnosti - jako pianista Karel Růžička, vibrafonista Karel Velebný a další. Z místních se střídali muzikanti sdružení kolem Vladimíra Janského, Mirka Cvejna, Ladislava Bareše (Karla Hájka) a řada mladých začínajících muzikantů většinou z LŠU.
Po roce 1972 již nebylo možné pořádat jazzové večery v prostorách S Klubu. Rudolf Mihulka se dohodl s vedením kavárny Centrum na pokračování jazzových večerů na Králově Háji. Na obrázku níže jsou tři velcí propagátoři muziky na liberecku: pan Karel Hájek, Mirko Cvejn a Rudolf Mihulka.
Období jazzu v Centrumu na Králově Háji lze považovat za nejlepší jazzové období v Liberci. Vystupovali tady nejen místní muzikanti a hudební tělesa, jako například Big Band Coby Hobby Mirko Cvejna, ale tehdejší jazzová špička z Československa i významní hosté ze zahraničí. Jako jeden z prvních vystupoval v kavárně Centrum jazzový klávesista Martin Kratochvíl, duo kytaristů Tony Ackerman a Rudolf Dašek, trumpetista Laco Deczi, bubeník Dave Weckl, trombónista Sonny Constanzo, zpěvačka Jana Koubková, basista Luděk Hulan, jazzový guru Karel Velebný, pianista Karel Růžička, pianista Emil Viklický, trombónista Svatopluk Košvanec, tenorsaxofonista Petr Král, bubeník Josef Vejvoda, basista Petr Kořínek a řada dalších. Mnozí se za ta léta působení v S Klubu v kavárně Centrum vystřídali několikrát. S Klub ukončil svou činnost téměř po dvaceti letech v roce 1995.
Orchestr Jiřího Pecháčka z Jablonce nad Nisou
Orchestr Jiřího Pecháčka z Jablonce nad Nisou (pod jeho vedením hrál orchestr v letech 1968 - 1982) byl ve své době kvalitním hudebním tělesem a zaujímal v kraji významné kulturní místo. Doprovázel v té době hvězdy českého kulturního nebe a spolupracoval i s předními osobnostmi herecké scény. Někteří jeho členové se pak stali základem nově vzniklé kapely Orchestru Vladimíra Janského.
Na obrázku s kapelou jsou kromě muzikantů: Karel Štědrý, Milan Chladil, Jiřina Bohdalová, Roman Skamene a další.
Atlantic
V roce 1963 vznikla fenomenální kapela, která dodnes (2022) aktivně působí. U jejího zrodu stál basový kytarista Josef Devátý a klavírista Josef Musil. Kapela začínala v Liberci Na “Střeláku”, ale brzy zcela ovládla hudební scénu v PKO Liberec. Pamětníci vzpomínají na bouřlivá hraní Atlanticu, na nabité sály, na posluchače, kteří se na koncert snažili dostat načerno přes WC. Tato kapela hrála naprosto novou muziku, kterou charakterizovaly naplno hrající elektrické kytary, blikající zelená oka zesilovačů a typické bicí. Původní obsazení Atlanticu bylo: Jiří Valeš, Antonín Schöfer, Josef Musil, Václav Sloup, Jiří Němeček a Josef Devátý. Po mírných změnách, kdy do Orchestru Ladislava Bareše odešli hudebníci Valeš a Schöfer, se sestava ustálila takto: Jan Kobzáň - kytara, Václav Sloup - buben, Jiří Němeček - zpěv, Antonín Koňařík – sólová kytara, Václav Choutka – kytara, zpěv, Josef Devátý – basová kytara, Josef Musil – varhany.
Díky turbulentní hudební scéně docházelo k řadě změn ve složení kapely. Uvádím sestavu, která byla aktivní nejdelší dobu: Jan Kučera – kytara, Jiří Valeš – zpěv, kytara, Josef Musil – klávesy, Jaromír Janus – bicí, Josef Devátý – basová kytara.
Mudrci - progresivní jazz–rocková formace 80. let
V červnu 1973, po návratu Janského Quartetu (Vladimír Janský, Zdenek Dedecius, Bishop, Josef Devátý, Radek Jech) z Norska, založil Vladimír Janský s muzikantskými přáteli novou formaci s názvem MUDRCI. Oficiální název kapely byl Taneční orchestr ZK ROH Bytex Vratislavice nad Nisou. Kapela se věnovala hudbě, kterou na Liberecku v té době nikdo nehrál. Byla složena ze zkušených hudebníků z části swingové a z části beatové éry. Členové kapely byli přesycení „spotřební muzikou“ a jejich vlastní kapela jim dávala možnost částečně se osvobodit od komerčního trendu. Obsazení: Jiří Veverka – trumpeta (kapelník), Ervín Prokeš - trumpeta, Ladislav Drda – trumpeta, Vladimír Veverka – trombón, Vlastimil Suchánek – altsaxofon, Vladimír Janský - piano, Jan Kučera – kytara, Josef Devátý – baskytara, Zdenek Krejčík – bicí, Radek (Redy) Jech - kytara, zpěv, flétna.
Později kapelu doplnili: Alena Dvořáková - zpěv (původně orchestr Juta Višňová), Zdenek Dedecius - zpěv, bicí. Zvukový mistr Jiří Minčič – zvukař.
V časopisu 8. Bulletin Jazzové sekce vyšel článek k vystoupení Mudrců na Slánských jazzových dnech 24. 11. 1973, kde se o nich píše jako o „trumpeťácké vichřici aneb Bill Chase ze severu Čech". Po několikaměsíčním zkoušení se kapele podařilo prosadit se v ústeckém rozhlase. Přenosový vůz ústeckého rozhlasu dorazil 3. listopadu 1973 do Bytexu Vratislavice na jejich zkoušku natočit několik autorských písní. Byly natočeny vlastní skladby Jiřího Veverky: Tabris 3x4, Na shledanou Mr. Alpert a skladby Jana Kučery: Stíny, Ruská lidová.
Kapela nepůsobila jenom na Liberecku, ale zúčastnila se i řady jazzových festivalů v Mladé Boleslavi, v Přerově a v Praze. V každém případě Mudrci byla kapela, o které se hodně mluvilo, hodně se o ní psalo a měla své místo v rozhlase. Popularita kapely vynesla na profesionální dráhu řadu muzikantů. Mudrci aktivně vystupovali zhruba jeden rok (1974), přesto se nesmazatelně zapsali do dějin liberecké hudební scény.
Co předcházelo vzniku Orchestru Vladimíra Janského?
Po rozpadu Mudrců v roce 1974 se část kapely přesunula do Orchestru Ladislava Bareše a část do Orchestru Jiřího Pecháčka do Jablonce nad Nisou. Vladimír Janský, Josef Devátý, Radek Jech a Vlastimil Suchánek přestoupili do orchestru Jiřího Pecháčka.
Orchestr Jiřího Pecháčka, složení v roce 1979: zleva Radek Jech – zpěvák, kytarista, flétnista a velký jazzman. Milan Stejskal - tenor saxofon, Linda – profesionální zpěvačka, Eva Vébrová – zpěv, Zdenek Dedecius – zpěv, bicí nástroje, Jaroslav Vokněr – trumpeta, Naďa Řezníčková – zpěv, Vladimír Janský – klávesy a zpěv, Vlastimil Suchánek – tenor saxofon a zpěv, Ota Nesvadba – baryton, Pavel Šafařík – bicí nástroje, Pepa Devátý – basová kytara, Jan Čermák – kytara, Jiří Trita – trumpeta, Miroslav Hrdina – trumpeta, Miroslav Šimůnek – trombón, Vláďa Baláž – trombón (zaskakoval za Josefa Plíhala, který často hrával profesionálně v cirkusech). Před kapelou stojí kapelník Jiří Pecháček.
Přelomem pro orchestr Jiřího Pecháčka byly Jablonecké výstavní trhy v roce 1980. Po jejich skončení se jádro budoucí kapely Vladimíra Janského rozhodlo, že dá dohromady novou sestavu, která bude mít sídlo v Liberci. Část muzikantů, kteří v orchestru hráli více než 5 let, měla chuť dělat něco nového a nechtěla stále hrát „jen ten popík“. Kapelu Jiřího Pecháčka opustili. Sestava, která měla vzniknout v roce 1980: Vladimír Janský – klávesové nástroje, Josef Devátý - basová kytara, Radek Jech – zpěv, kytara, flétna, Eva Vébrová – zpěv, Naďa Řezníčková – zpěv, Pavel Šafařík – bicí nástroje, Jan Čermák – kytara, Vlastimil Suchánek – tenor saxofon, Josef Plíhal - trombón.
Ovšem po oznámení tohoto kroku kapelníkovi Jiřímu Pecháčkovi došlo k řadě „diplomatických“ zákulisních jednání a někteří hráči vzali svá rozhodnutí zpět. Do nově vznikajícího uskupení nakonec nenastoupili zpěvák Radek Jech, bubeník Pavel Šafařík a kytarista Honza Čermák.
Orchestr Vladimíra Janského
Po odchodu od Jiřího Pecháčka byl nově vzniklý Orchestr Vladimíra Janského bez zpěváka, kytaristy a bubeníka. Bylo nutné sehnat nové muzikanty, kteří by nahradili chybějící. Kapelu doplnili: Vladimír Koudelka – kytara a Jiří Franc – bicí nástroje. Oba měli bohaté zkušenosti z působení v malých kapelách. Dále nastoupil Miroslav Zoubek – trumpeta, který dlouhá léta hrál v Orchestru Ladislava Bareše. Chybějící mužský zpěv si vzali “na triko” Vladimír Janský a Vlastimil Suchánek.
Novým členem Orchestru Vladimíra Janského se v roce 1980 stal Pavel Bartoš, hudební technik, zvukař a člověk, který pro kapelu udělal velice mnoho (například odjel do zahraničí, aby na vlastní náklady pro kapelu zakoupil nový mixážní pult).
Konečná sestava, která skutečně vznikla v roce 1980: Vladimír Janský - klávesy, Josef Devátý - basová kytara, Eva Vébrová – zpěv, Naďa Řezníčková – zpěv, Jiří Franc – bicí nástroje, Vladimír Koudelka – kytara, Vlastimil Suchánek – tenor saxofon, Josef Plíhal – trombón, Miroslav Zoubek – trumpeta, Pavel Bartoš - zvukař.
A jak to bylo dál?
Orchestr Vladimíra Janského měl v roce 1980 svůj „hlavní stan“ v hospodě na Růžovém Paloučku – „U Haláka“ v Liberci v Hanychově. Nově vzniklá kapela nemohla hrát. Byli vyhozeni z Krajského Kulturního Střediska. Neměli přehrávky, které byly tehdy nutné pro veřejné vystupování. Začínalo se od nuly. Nebylo kde zkoušet, kde hrát, na co hrát. Kapela narychlo sehnala paní Veverkovou a pana Boumu z Krajského Kulturního Střediska. (Starší muzikanti si velice dobře pamatují na tuto populární dvojici, která jezdila na kontrolu kapel a s tužkou a blokem pozorně sledovala, co se děje na vystoupení. Opravdu jsme měli obavu z jejich příjezdu a šetřili jsme si pro tuto chvíli nezávadné „fláky“). Paní Veverková a pan Bouma nové kapele udělili přehrávky. Kapela dostala tehdy maximální ohodnocení 100%, které ji opravňovalo hrát na veřejnosti. Kapela se poctivě připravovala a zkoušela. Cílem bylo dostat se na zahraniční angažmá. Což byla tehdy meta muzikantského světa. Už tenkrát se kladl velký důraz na dobrou reklamu, proto vznikly krásné fotografie, které dokumentují začátky Orchestru Vladimíra Janského.
Výměny v rytmice a posílení dechové sekce a zpěvu v roce 1981 – 1983
V období 1981 – 1982 kapela Jiřího Pecháčka v Jablonci zanikla a do Orchestru Vladimíra Janského nastoupil skvělý trumpetista Jiří Trita. Mirek Zoubek odjel na zahraniční angažmá do Norska. Před nástupem Jiřího Trity, hrál na trumpetu v orchestru Tibor Morávek z Lučan. Bohužel, zemřel na zákeřnou nemoc.
Kapela ovšem měla i své „porodní bolesti“. Bylo nutné stabilizovat rytmiku, doplnit dechovou sekci a posílit zpěv. Do rytmiky nastoupil v roce 1981 – 1982 Jirka Šnajdr – bicí nástroje a Pavel Rydvan – kytara. Oba „ostřílení muzikanti“, působící tehdy v Orchestru Ladislava Bareše, kde se hrál v té době především swing a lidovky (na špičkové úrovni), což mladým klukům nestačilo.
Ke zpěvačkám nastoupil zpěvák Zdenek Dedecius, také ostřílený matador z „domovského“ Orchestru Jiřího Pecháčka a Quartetu Vladimíra Janského, (Norsko 1972).
V roce 1982 – 1983 odešel Vlastimil Suchánek do Švédska. Jeho místo zaujal Mylda Volf – tenor saxofon a dechovou sekci posílil trumpetista Mirek Váňa.
V této sezóně si kytarista Pavel Rydvan pracovně odskočil do zahraničí. Zaskakoval za něho zkušený a skvělý kytarista Zdenek Porubský.
Jirka Šnajdr v té době (1982) odešel do skvělé malé kapely Mirka Komorouse, která hrála především v barech. Místo Jirky přišel do kapely na bicí nástroje Zdenek Krejčík (Mudrci 1973). Eva Vébrová odešla v roce 1982 na mateřskou dovolenou a na místě zpěvačky ji vystřídala Jarka Kašparová.
Konečná sestava Orchestru Vladimíra Janského v roce 1985: Vladimír Janský – piano, Zdenek Krejčík – bicí nástroje, Pepa Devátý – basová kytara, Mirek Šimůnek – trombón, Miroslav Váňa – trumpeta, Tonda Svoboda – trumpeta, Mylda Volf – tenor saxofon, Pavel Rydvan – kytara, Naďa Řezníčková – zpěv, Jarka Kašparová – zpěv, Zdenek Dedecius – zpěv, Pavel Bartoš – zvukař a Tomáš Burda – kolafa, Miloš Matucha – kolafa, Stanislav Brož – kolafa, Zdenek Špaček – klávesy a řidič Hozák zvaný „Čeho“.
Milan Hejral, Augustin Bernard, 2021